ZIMNÍ EXPEDICE

Jarní prázdniny letos připadly na konec února a jako každoročně během nich proběhla tradiční čtyřdenní akce Halahoje s názvem Zimní expedice. Tentokrát nesla název AVAZAS, podle řeky, v jejímž okolí se putovalo. Ano, 16 ostřílených „horalů“ tento rok navštívilo krajinu Posázaví.

Svou návštěvou poctili hrad Český Šternberk a klášter Sázava. Obě památky byly v tuto roční dobu zavřeny, ale cesta k nim kolem zamrzlých ohbí řeky Sázavy byla krásná. Tento ráj vodáků zel v zimě téměř úplnou prázdnotou, o to víc si však poutníci mohli vychutnat krajinu, která byla jen pro ně. Za zmínku jistě stojí i cestování vlakem. Podstatnou část cesty se totiž jelo legendárním Posázavským Pacifikem, tedy železniční tratí lemující tok Sázavy a vedoucí ze Světlé nad Sázavou až do Prahy.

Účastníkům expedice se dočasným domovem na tyto čtyři dny stala skautská základna v lese několik kilometrů za Stříbrnou Skalicí. Byla jim i místem, kam se po svých výpravách velice rádi vraceli – během jarních prázdnin totiž uhodily téměř dvacetistupňové mrazy. V takovém případě dá každý za vděk teplému místu u krbu, kterým se budova vytápěla. Večery při plápolajícím ohni a vlastnoručně připravené večeři jsou po pořádném výletě idylkou. Opomenuty nesmí zůstat ani deskové hry, jimž bylo tentokrát věnováno i deset hodin denně.

Kromě výletů, vaření a užívání si oranžových plamenů patří tradičně k expedici i hromadná fotka v plavkách. Ano, i v těchto, pro nás už nezvyklých a extrémních teplotách, odložili „horalé“ kromě svého komfortu i většinu oblečení a při -13°C se na pláni před základnou vyfotili.

Vystoupit z komfortní zóny. Tuto větu slýcháme ne úplně zřídka a zároveň víme, jak lehko se řekne a jakou námahu stojí její vykonání. Z komfortní zóny jistým způsobem vystupují i účastníci expedice. Najednou nemají v budově automaticky teplo, nikdo za ně neuvaří, o místo ke spaní se dělí s dalšími lidmi a přes veškerou snahu musí trochu té zimy překousnout. Ale právě to vystoupení nás posílá dál, rozšiřuje onu zónu a my najednou zjistíme, že sneseme víc. A nejen to – občas „vypadnout“ z civilizace a z běžného uspěchaného života na pár dní někam do lesa má své kouzlo a představuje úžasný duševní relax.

- Simona Trnková